20.4.95-1.5.95     KORSIKA 1995  osoby   a   obsazení: Prudič Vl, Prudič Radek, z Poličky   Pavel Hartman, Petr Šárka, z Č.Třebové Jan Betlach, Jan Novotný, Milan Neruda, Vašek Kovář.  Čtvrtek :  Odjezd 20.4.1995 20.20 s naraženými žebry a aby toho nebylo málo se dvěma stehy  v palici půl hodiny před odjezdem jsem se bacil o hranu ponku v dílně !! V očekávání věcí příštích to ani nebolelo. Doktor Navrátil jako vždy večer ochotně slepil palici. Polička – 21.30 zpoždění-(velké loučení Petra s chotí)  Svitavy – 22.30 Hladký průběh – kontrola dokladů a zákl. potřeb  Mikulov – 00.45  Vídeň  – 01.30 Pátek :  Wilach  – 6.40  Luca  -příj.19.30 asi 10 km před příšerná cesta po vedlejších silnicích  (návrh třebovských – nechtěli platit pár šušní za dálnici). Za Wilachem jsme netrefili nájezd mimo dálnici  a tak jsme do Tarvisia jeli po dálnici a z  neznalosti jsme si nevzali na vjezdu kartu a za 10 km jsme zaplatili 15 000 ITL!! (235,-) Pokračování Pontreba, Germona- Udine- Pordenone- Treviso- Vienza- Verona- Modena- Maranello- přes  hory do sedla Abetone (950m, 430m, 1218m)a prudce dolů a asi 10 km před  Lucou jsme docela dobře nocovali po 23 hod. za volantem (pro zajímavost uvádím, že zpět  z Livorna do Znojma jsme jeli  !11 hodin!)  Třebovský pičusy hladový – nechtělo se jim platit dálnici!!!  Sobota :   Ráno odjezd v 7.30 hod.směr  Pisa – 8.00 prohlídka šikmé věže asi 1.30 hod.  Livorno  – 10.30  příjemné podnebí  a teplota  asi kolem  20°C –  po studeném podnebí v horáh príma.  Zakoupení jízdenky pro osm osob a auto za 801.000 ITL t.j 12.500 KCZ  Díky značné znalosti angličtiny Honzy Novotného jsme na déle auta  ušetřili vč.zpáteční 15.000 ITL (asi 235.-KCZ)  Z Korsiky přijeli dva horalové a tak nám udělali službičku, že zavolali v Česku každému domů, že jsme dojeli v pořádku. Svačina, umytí, prohlídka přístaviště, nalodění a odjezd trajektu – asi 30 min.  zpoždění ve 14.00 hod.  Jízda trajektem do Bastie trvá 4 hod a je to krásný zážitek. Prolezli  jsme loď, kde se dalo a na závětrné straně se dalo příjemně opalovat.  Je tam perfektní soc. zařízení s teplou vodou, jídelna, bazén, disko, kino prodejna s nízkými cenami – bezcelní zona , jen mít  penízky. Bastia – 18.20  vylodění  a  odjezd  po východním pobřeží po krásné silnici do 120km vzdálené  Solinzara – 19.40 a strmým stoupáním asi 6km na parkoviště vesnice La Penna  Neděle:  +13°C, den,  v noci 8-12°C . Ráno jsem si vzal hlídání auta a parta lezla na vápenci v masívu Monte Santo. Odjezd v 18.00 dolů do Solinzara a ůdolím říčky D Oru uzonkou a strmou silnicí divokým a nádherným ůdolím 25 km na sedlo Col Della 640 m. No. žebra bolela i v noci.  Pondělí : v noci +2°C ve dne slunce a 14-18°C odpol. silný vítr!! lezení ve stěně Arggiavara po pravé straně s výškou asi 500 m. Nevylezli jsme Klasikou spáru V+. Nejvíce  lezecké bojovnosti v této oblasti prokázal Vašek s Honzou N. Večeře a noc. Úterý : noc okolo 0°C ve dne +20°C  ráno asi  ve 02.00  začlo sněžit  a tak  jsem s Petrem Šárkou děsil ostatní, abychom odjeli neb ve sněhu ani nesjedu  dolů ani nahoru do sedla Bavelly. Přijali to s vrčením a spali dál. Ráno bylo asi  4°C a sluníčko, umytí v říčce Du Polishellu. Vašek tam vlítnul celý !! Brrrr….  Odj. v 8.00 do 1218 m sedlo Col de Bavella – 8.20 lepší velmi strmá silnice (od moře jen  1. a 2.ryhlost) v sedle v zatáčkáh námrazy Bolela mě  hrozně žebra a vydal  jsem se na  turistiku přes věže  na sedlo Col de  I Oiseau v Průvodi č.30. Bylo dost chladno nejvíce na  slunci kolem 2°C a už druhý den silný vítr. Ve  skaláh se zapoměl k vůli pěknému lezení Honza B. s Radkem a tak jsme odjížděli v 18.00 h. přes horskou vísku  Zonzu  (zastávka  asi  20  min.) a přehradu Ospédale (podvečerní focení) velkými serpentinami  dolů  do Porto Vehcia  a za tmy jsme nocovali asi 15 km před Bonafagiem poblíž moře. Vašek s Honzou si nestavěli stan a k ránu s větrem přišel déšť a vtrhli do auta. Někdo po tmě vysypal i moji karimatku a zpět už ji nedal a vítr ji odnesl. Pitomci !! Radek v noci se lekl, že nemáme zabrzděný auto, zezadu skočil k volantu a šlápl mě na žebra. Málem jsem se pochcal bolestí !!  Středa : no u moře tepleji +10°C den okolo 12-16°C  v  9.00 hod.odjezd a po  5  km provedena debordelizae a snídaně  v  soukromé  stodole, kam na nás  přijel asi majitel  s  brokovnicí a opět Honza v pohodě v angličtině vyjednal.  Bonafácio : stále silný vítr a velké vlny, pohledy za 1.5 FR a známky  za 6 FR prohlídka města a pobřeží. S Honzou B. přišel nádherný dobrman – foto a nechtěl se od nás hnout. Odjezd asi ve 14.00 hod. do oblasti  Rocapino k moři na záp. pobřeží 16.30. Kluci šli ještě trochu do skal, pak večeře noc.  čtvrtek : Všichni šli lézt až měli obroušený prsty, ,já jsem si dal  havaj  u moře  v krásném  zálivu s knížkou. Zážitek. K večeru jsme se najedli a v 18.00 odjezd krásným ůdolím do Porto Vechio a za pěkného počasí jsme se  vraceli po východním pobřeží  do oblasti  La Penna příj. 20.00 největší stoupání a prudké serpentiny až k televiznímu  vysílači 100m od stěn.  Pátek :v noci +3°C ve dne slune +12-18°C Krásné lezení na vápenci. K obědu palačinky maxi a večer  odj. v 17.00 do asi 10 km před  Bastií na pláži noc . Honza se  domluvil s majitelem a bylo to  v pohodě. Pěkně si hoši zazpívali a v noci se klepali zimou, byla zamrzlá voda v kalužích a pivo ledové ještě v Rakousku. Sobota : v noci – 2°C!! Ve dne okolo 10°C V 6.30 budíček a v 7.15 odj. do přístavu Bastia na trajekt. Nalodění a v 8.50 odplouváme do Itálie. Na lodi jsem se oholil a dal do pucu. Livorno : 13.00, svačina a díky prostoru ve  fordce  jsme naložili jednoho Čehůna od Havlíčkova Brodu který byl dost zdeptán a nabízel 2.000,- za  odvoz domů. Vzal jsem si 1.000 KCZ a zaplatila se  z toho dálnice na cestu zpět. Jsem to ale vůl !! Pohodlně, bezpečně  za 11 hod. ve Znojmě. Třebovský pičusy neposlouhat a příště nebrat!!  Ať si jedou vlakem !! Odjezd z Livorna ve 14.10 jeli jsme na  Firenze, Bologna, Venezia, Udine, Wilach, Vídeň – držet směrovky na Prahu  neděle:  Znojmo 1.3.95  Polička 4.30 Č.Třebová 5.00,  Horní Jelení 6.00.  Cesta tam byla náročná, zbytečně dlouhá  (časově) a ni se neušetřilo tím, že se nejelo a neplatilo za dálnici, ale v naftě se to projelo !!. Možná jsme víc viděli z blízka Itálii, coby rovnou placku a nekonečné město s velkým  a hustým provozem. Nicméně se vyplatí jet po dálnici, ušetří se na ni úsporou PHM, časem, bezpečností provozu a nemluvě o únavě  řidiče a požitku z cesty. Radek řídil praktiky celé Rakousko tam a zpátky a asi 200 km  Itálie a Rakousko do Vídně.  RADA na příští cestu:nebrat všichni velké kletry, ale cestovní tašky dvě na osobu (osobní věci v  jedné  a  jídlo v druhé) a malý “ůtočný” kletr s cajky. Vařič malý každá dvojka jeden nezávisle.